Yeah.
24. února 2009 v 16:48 | Sára
|
Vsedni dny
Hm, tak jsem si všimla, že mi sem ještě pořád pár lidí tejdně chodí. A rozhodla jsem se, že teda něco napíšu. Ovšem aby nedošlo k nedorozumění, já pořád trvám na tom, co jsem psala posledně. Přijde mi divný a nepřirozený psát svý pocity a nálady sem ven. Na internet. Ale tak proč ne. Můžu udělat výjimku. A nápady na psaní mám taky, protože mám pocit, že takhle v prdeli jsem ještě nikdy nebyla. Ovšem moje -v prdeli- je dost relativní. Protože kdyby se mě teď někdo zeptal, jak se mám, řekla bych, že dobře. Protože se mám dobře. V zásadě. Jenže pak se podívám na svůj psychickej stav za pět minut a řikám si Jak v pohodě? Vždyť jsem v prdeli! Vždyť seru co můžu a ani nevim proč dělám co dělám a odmítám nést důsledky svejch rozhodnutí. A pochybuju. Pořád tak hrozně, otravně pochybuju. O vás, o tomhle zkurvenym domě, městě, zemi, kontinentu, planetě. Ale hlavně o sobě. Jsem. Jsem, co jsem. Ale je to tak definitivní? Můžu bejt jiná? ..To jenom takovej útržek nekonečnýho vlákna myšlenek podobnýho, ale i jinýho druhu. Nepřeberný množství informací, faktů, maličkostí, spousta bahna, ale i pár těch diamantů. A já nestíhám. Nestíhám to. Sebe. Svůj život. A jeho smysl. Oh shit. Jenže....jenže stejně se mám pořád dobře, do prdele.
Ptáte se: A co ten racionální důvod proč sem psát, o kterym jsem se zmínila posledně?
Neni. Asi protože já sama nejsem racionální.
Ale děkuju Báře V., protože kvůli ní jsem se k tomuhle zase dokopla. Protože mi nedávno řekla, že hezky píšu. Zdánlivá maličkost, blbost. Ale ještě nikdy mi nikdo nic takovýho neřekl. Možná právě proto, že to byo poprvý, to bylo tak silný. Takže, díky ti hrozně moc Báro. Třeba to budeš právě ty, kdo mě vytáhne z těhle mejch pochybnejch, neviditelnejch sraček.
Oznámení
1. listopadu 2008 v 11:07 | Sára
|
Vsedni dny
Oznámení, který si stejně nikdo nepřečte, nikoho nezajímá (včetně mě), ale aby tu byl aspoň ňákej důkaz činnosti tohohle blogu. Dočasně na to tady seru... Definici slova 'dočasně' jsem si nepřipravila, takže sem možná zase vlezu až najdu ňákej aspoň trochu racionální důvod sem psát. Ovšem nejsem si moc jistá, jestli se mi to někdy povede..
Infantilní články umí psát každej, ale já je psát nechci, protože mě nebaví číst si stupidní výlevy mojí debility.
PV1
13. října 2008 v 16:44 | Sára
|
Vsedni dny
S hrůzou zjišťuji jaký hrozný kecy sem píšu..no nic, jdu na další :)
Většnu dnešního dne jsem strávila ve škole, takže o ničem jinym ani psát nemůžu. Takže-škola pěkná nuda, jako vždycky, v biologii jsme psali test z Nervový soustavy, i když jsem doteď moc nepochopila co to vůbec je, nedopadlo to zas tak hrozně..Dějepis v pohodě, akorát nám Bína odbíhal na záchod díky ňákýmu prošlýmu jogurtu :) Na češtinu jsme měli praktikantku, což nás ale nezachránilo před pravopiskem z velkých písmen. Navíc nás s Ančou Loppy velmi pravděpodobně rozsadí, na což radši ani nemyslim, protože bych se jinak zbláznila.
V ajině byl taky test, špatně jsem pochopila jednu otázku o Dahlovi (na moji obhajobu bych chtěla podotknout, že ta otázka nebyla formulována jednoznačně a tudíž opravdu mohlo dojít k rozdílnému pochopení), ale jinak pohoda. Ájina mě ale celkově dost sere, stokrát radši bych zas jela do Kalifornie. Táta se k tomu s náma ale v blízké době nechystá..:(
Kvadratické rovnice mě poslední dobou trochu pruděj, řešení jejich kořenů vskutku není moje nejoblíbenější činnost.
Klavír jsem ňák přežila, až na to, že příště jí musim zahrát celýho Beethovena plus i Martinů a Hellera, takže docela v pr***..
Pár drobností
7. října 2008 v 16:46 | Sára
|
Vsedni dny
Jsem opravdu překvapena jistými návštěvníky tohoto blogu. Upřímně řečeno je mi uplně u prdele kdo sem chodí a čte si moje články. Ale vadí mi, když se dozvídám, co všechno jsem sem nenapsala za hrozný věci...pokud máte někdo problém s mejma článkama, tak sem buď nechoďte nebo mi to laskvě sdělte třeba formou komentáře..Nechtěla jsem být nijak konkrétní, ale ráda bych, aby měli ti návštěvníci, které mám na mysli, jasný obrázek o tom, co si o těchto aktivitách myslim.
Mírně mě tim pár lidí nasralo, ale rozhodně se tim nehodlám dál zabývat.
Jinak nemám náladu psát nic jinýho (a třeba trochu více pozitivního), dneska jsem spala asi 4 hodiny a nedá se říct, že bych byla ve stavu aktivně něco dělat..
-Sára-
Říjen
2. října 2008 v 18:19
Hmm..zase se trochu nudim, což má většinou za následek právě psaní článků na blogu.
Škola je nuda, z případů jako je Bunda, Lopourová nebo Dlouhá mi za chvíli asi hrábne. Co bych si počala bez mejch milovanejch žabiček...Miluju vás všechny!:-*
Nevim co mám psát. Pro změnu. Jsem dneska trochu mimo...a to jsem rozhodně nebyla s Fanoušem a Lenkou za Mekem (žabišky ví o co jde :-)).
Jsem doma jenom s mámou, tak si užívám klidu a míru. I když Tomáš už přichází. Sakra, musim jít...Mějte se všichni!
Vaše Sára :-*
p.s.:na tý fotce vypadám tak o pět let mladší, ale jinak je roztomilá ne? :-D
Zde hledá